Co přinese nový stavební zákon?
Jedinečnost nové právní úpravy bez ohledu na její kvalitativní stránku spočívá především v rozsahu, jakým znovuvytváří stavební zákon. Na rozdíl od předcházejících novel, jež se snažily implantovat původní zákoník z roku 1976 na dnešní právní prostředí, se v tomto případě jedná o zcela nový komplexní zákon. Předkladatelé z ministerstva pro místní rozvoj si od něj slibují především výrazné zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Na druhé straně se ovšem nový zákon setkal rovněž s celou řadou kritických názorů.
Negativní reakce jsou spojeny mimo jiné se zavedením institutu tzv. zástupce veřejnosti, který je zmocněným zástupcem příslušného počtu občanů (u obce do 2000 obyvatel je to 200 lidí), jenž je nadále zařazen mezi účastníky řízení podle stavebního zákona. Mnozí odborníci se domnívají, že se jedná o nástroj, jenž je v rozporu s deklarovaným zjednodušením a zrychlením řízení. Navíc se tak může zdvojovat role obcí a sousedů ve stavebním řízení.
Ze stejného důvodu je opozicí odmítán i instrument nazvaný kniha o užívání stavby. Jak z označení vyplývá, mělo by se jednat o dokument, do kterého by stavebníci zapisovali všechny významnější události týkající se bezprostředně stavby. Vedena by byla pouze u staveb, které jsou využívány veřejností a které projdou kolaudačním řízením ve smyslu stavebního zákona. Na běžné stavby se nevztahuje.
Rozsáhlou diskuzi podnítily v neposlední řadě pasáže týkající se předkupního práva měst a obcí (krajů, státu) k pozemkům určeným pro veřejně prospěšné stavby. Jedná se o snahu zabránit spekulativnímu převodu nemovitostí. Zákon by přinesl oproti stávající právní úpravě zásadu, podle níž pozemky související se stavbou typu dálnice nebudou nabídnuty komukoliv, ale přednostně státu za obvyklou cenu stanovenou znaleckým posudkem. Někteří oponenti poukazují zejména na nejednoznačné vymezení pojmu veřejný zájem. Přesnou definici nenalezneme ani v tomto zákoně ani v zákoně o vyvlastnění.
Představitelé regionální sféry zejména na úrovni obcí a měst nesouhlasí se snížením počtu stavebních úřadů, což podle nich může vést k omezení stavebního rozvoje. Podle předsedy Svazu měst a obcí se jedná o jeden z hlavních důvodů, kvůli kterým Svaz zákon odmítá jako celek.
V obecnější rovině jsou nové právní úpravě vytýkány centralistické tendence směřující k tomu, že menší obce nadále nebudou moci vytvářet územní plány a tak ztratí možnost rozhodovat o svém území.
Více informací o novele stavebního zákona a také odbornou polemiku přináší na svých stránkách listopadové číslo Stavebních listů.
MiSt
