Na počátku byla cihla...

Je těžké tomu uvěřit, ale naše domy se dodnes staví v podstatě velmi podobně jako ve staré Mezopotámii. Vedle dřeva, panelu či skla se totiž k jejich stavbě využívá tradiční materiál – pálená cihla. Jde o produkt zdánlivě obyčejný, přitom však vskutku nenapodobitelný a jedinečný. Důkazem jsou velmi staré domy, které zaujmou nejen architekturou, ale také kvalitou stavby a minimálním opotřebením obvodového zdiva.

Příběh pálené cihly je bezmála poetický – země vydá cihlářskou hlínu, voda ji pomůže vytvarovat, oheň a vzduch jí dají schopnost překonat nepohodu a přetrvat v čase. Výrobní postup se přitom od starých dob příliš nezměnil. Vytěžená a zpracovaná cihlářská hlína se procesem tvarování, sušení a vypalování při teplotách přibližně 800 až 1000 stupňů Celsia přetvoří na požadovaný stavební materiál. Díky zkušenostem i moderním technologiím se však výrazně zvýšila kvalita materiálu i vnitřní struktura cihel.

Tradicí ověřený kredit pálených cihel díky novým technologiím ještě posílilo minulé století. Jeho druhá polovina se nesla ve znamení růstu cen energií. Hledání úspor při výrobě cihel tak postupně vedlo k vylepšení technologií. Stavebně-fyzikální vlastnosti pálené cihly se například zlepšily díky novým děrovaným tenkovrstvým tvarovkám. Vyšší komfort přineslo vylepšení technologie, kdy se vytvářením pórů ve střepu tvarovek, vhodným tvarem a uspořádáním otvorů výrazně zvýšil jejich tepelný odpor a vylepšily zvukově izolační vlastnosti.

Novým termínem se stal pojem broušená cihla. Jedná se o cihelné bloky, které mají zabroušené vodorovné ložné plochy, díky čemuž je snadnější realizovat přesné zdění. Tenkovrstvé zdění se stává stále oblíbenější stavební technologií. Broušené cihly lze totiž využít pro všechny typy zděných staveb. Díky jejich úpravě zabroušením je možné s nimi zdít při ložné spáře pouhý jeden milimetr, což snižuje pracnost oproti nebroušeným blokům až o pětadvacet procent a zvyšuje úsporu malty pro zdění o osmdesát čtyři procent. Snížené množství malty má navíc zásadní vliv na snížení technologické vlhkosti vnesené do stěny při zdění a následné rychlejší vysychání zdiva. Naprosto převratnou novinku v sortimentu broušených cihel představují cihly krajové a krajové poloviční s kapsou pro vložení izolantu.

Přímou úměrou k zvyšujícím se cenám energie se navyšuje i poptávka po tzv. superizolačních zdicích materiálech. Stejně tak zvyšující se hladina hluku prostředí způsobuje zájem o zvukově izolační cihly. Mají vynikající vlastnosti a uplatnění nacházejí například při výstavbě nemocnic, kanceláří nebo škol.

Způsob zpracování cihlářských výrobků zaručuje jejich ekologické působení. Život cihly začíná k přírodě poměrně šetrnou těžbou suroviny a končí recyklací. Hlína se obvykle těží v blízkosti cihelen, hliniště se navíc bez problémů dají rekultivovat. U moderní výroby klesá spotřeba energie a vody. Cihelné zdivo má při dlouhé životnosti nízké nároky na údržbu.

Kvalita vnitřního prostředí stavby závisí na mnoha faktorech. Cihla dobře izoluje a akumuluje teplo, má dobré akustické vlastnosti a bezproblémově zvládá kolísání vlhkosti vzduchu a tím přispívá k vytvoření zdravého klima při bydlení.

Cihlové zdivo nehoří, neumožňuje šíření plamene po svém povrchu, a nezvyšuje tak intenzitu požáru.

Představili jsme zde několik případů toho, jak se v dnešní době vylepšuje pálená cihla – nezaměnitelný a nadčasový stavební materiál, který je v každé době současně tradiční i moderní.

podle tiskových informací firmy Heluz zpracoval HoBr