(4)  ██  Metro - trasa IV C2 - technologie

Poslední zastavení našeho krátkého seriálu o novém úseku trasy C pražského metra je věnováno novinkám a technologickému vybavení. Dosud jsme se totiž zaměřili na historii budování metra v Praze a nové stanice na trase C - Střížkov, Prosek a Letňany.

Technické novinky

Poprvé v pražském metru bude na nástupištích všech tří nových stanic použita světelná informační linie (SIL). Jsou to vlastně nízkonapěťová podélná svítidla s modrými LED diodami zakrytá tvrzeným sklem, vložená do dlažby nástupiště a vymezující tzv. bezpečnostní pás k hraně nástupiště.

Dalším vylepšením jsou upravená svítidla Robus nad podélnou hranou nástupiště, která ji jednak lépe nasvětlují a také na sobě nesou informační údaje o příslušné trase, stanici a výstupech z ní.

Doslova technickou lahůdkou je již zmíněná konstrukce a zasklení stanice Střížkov. Mimořádných a náročných operací zde bylo více než na jiných také složitých objektech. Injektáž podloží pod čtyřmi mohutnými základovými patkami, jejich náročné armování i betonáž, přesnost výroby i montáže dvou svařovaných, nad zemí se protínajících dutých obloukových nosníků. Na nich visí podélný průvlak se soustavou dvojic příčných nosných trámů zavěšených na táhlech a podepřených šikmými stojkami ve tvaru nerovnoramenného písmene Y, které přenášejí zatížení od střechy. Zvláštní je užití příhradových svislých nosníků z nerezových trubek vyztužujících obvodový plášť. Vyřešení mnoha problémů si vyžádalo zasklení střechy i bočních stěn (upevnění, zavěšení, utěsnění ve všech směrech, dilatace a detaily ukončení v rozích a nárožích i u otevíravých stěn). Stanice je opravdu důkazem špičkových schopností celého týmu od ideového návrhu architekta Kotase, přes kvalitní projektovou dokumentaci až po několik desítek řemeslníků a dělníků různých profesí, vedených kompetentními techniky sdružení zhotovitelů.

Stavební technologie

Stavební práce na etapě IV.C2 pražského metra podle prováděcí projektové dokumentace Metroprojekt Praha provádělo Sdružení Metrostav, Skanska CZ, Subterra se svými četnými subdodavateli. Již ve 3. čtvrtletí 2006 bylo třeba zajistit první stavební připravenost tak, aby mohly plynule začít montážní práce na technologických provozních celcích a souborech energetických zařízení, zabezpečovacích a sdělovacích zařízení, strojního zařízení, vzduchotechniky a ASDŘ. To vše v době, kdy ještě nebyl dokončen kolejový svršek v celém rozsahu, takže se technologická zařízení zavážela do trasy čtyřmi montážními otvory ve stropě hloubených tunelů. Postupně byly zakrývány, nicméně poslední – mezi stanicemi Střížkov a Prosek – byl využíván až do října 2007.

Realizací technologické části IV.C2 bylo pověřeno Sdružení firmy Skanska CZ, ČKD DIZ a Metrostav s jejich subdodavateli.

Aby byl výčet úplný, je třeba se zmínit ještě o dodávce mobilních strojů a zařízení a dalších nových vlakových souprav metra.

Budoucnost

Dnes je možné konstatovat, že se úsek IV.C2 pražského metra povedl: stavební práce byly provedeny ve velmi dobré kvalitě a bez zjevných závad, o čemž svědčí dosavadní průběh technických prohlídek, předpřejímek i vlastních přejímacích řízení, podle harmonogramu proběhly komplexní zkoušky funkčních technologických celků, zkompletovaly se nezbytné doklady pro kolaudační řízení a zpracovaly se projekty skutečného provedení.

Na povrchu se minimalizují zábory pro výstavbu i pro zařízení staveniště, všechna omezení dopravy byla již zrušena a nová výsadba se brzy začne zelenat. Vozovky, chodníky, dopravní značení, veřejné osvětlení, městský mobiliář, informační systém – vše září novotou a začíná sloužit cestujícím. A jak je už v Praze zvykem: tam, kde se objeví metro, stává se výrazným fenoménem a městotvorným prvkem s obrovským inspirativním vlivem na široké okolí.

Jaká je budoucnost metra v Praze? Je připravena studie na prodloužení trasy A z Dejvic přes Motol až k ruzyňskému letišti, a to v několika etapách. Také už existují dvě varianty (standardní a tzv. lehké metro) nové trasy D od Hlavního nádraží přes Nusle do Modřan.

Lze si jen přát, aby se co nejdříve i na stránkách tohoto odborného periodika objevily články o bezprostřední přípravě výstavby některého z těchto úseků. Ideální by ovšem bylo, jak všichni víme, kdyby výstavba metra v Praze byla kontinuální, ničím nepřerušovaný proces.

Ing. Jan Prosr,  Metrostav a.s., Ing. Pavel Krejčí,  Inženýring dopravních staveb a.s.

---

Převzato s laskavým svolením redakce časopisu Tunel.
Časopis Tunel vydává Český tunelářský komitét společně se Slovenskou tunelárskou asociáciou ITA/AITES.