Architekti nabízejí kvalitu pro program Zelená úsporám

Česká komora architektů (ČKA) uspořádala ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) 14. června 2010 v Národní technické knihovně (NTK) v Praze-Dejvicích konferenci Architekti a Zelená úsporám. Architekti si uvědomují nutnost šetrného hospodaření s energií a shodují se na podpoře nízkoenergetických a pasivních novostaveb, odborném zateplování panelových domů i kvalifikovaném přístupu k rekonstrukcím stávajících budov. Program Zelená úsporám není architekty chápán jen jako prostředek k obalení domu izolací a výměně oken, ale měl by pomoci zvýšit i estetickou kvalitu objektu a přispět k tvorbě kvalitního prostředí.

Cílem programu Zelená úsporám, který běží v České republice od roku 2009 a končí v roce 2012, je zajistit realizaci opatření vedoucích k úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie v rodinných a bytových domech. Od 19. července 2010 jsou přijímány také žádosti o dotace na projekty škol, nemocnic, domovů důchodců a dalších veřejných budov. SFŽP pořádá řadu akcí pro odborníky i klienty programu, konference v NTK nazvaná Architekti a Zelená úsporám ale byla zaměřena především na kvalitu architektury, která by měla být výsledkem využití dotací programu.

Česká republika získala na program Zelená úsporám finanční prostředky prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Celková očekávaná alokace programu je až 25 miliard korun. Jedná se o velmi vysokou finanční částku, která je postupně na jednotlivé žádosti rozdělována (nyní už bylo použito 6,5 miliardy Kč). Česká komora architektů má proto, jakožto profesní organizace zřízená ze zákona, zájem na tom, aby byly finanční prostředky na stavební úpravy a novou výstavbu efektivně využity.

Na konferenci se podařilo pozvat dva přední zahraniční architekty zabývající se nízkoenergetickými a pasivními stavbami – Martina Treberspurga z Rakouska a Olafa Reitera z Německa. Ve svých přednáškách představili několik realizací pasivních domů, které už se v západní Evropě na rozdíl od České republiky stávají dostupným standardem. V německy mluvících zemích je takových objektů více než 25 tisíc.

Stavby Olafa Reitera spotřebují desetkrát méně energie než běžný dům, obvykle se do pěti let vyšší náklady na nízkoenergetické či pasivní domy investorovi vrátí. „Vždy sčítáme stavební náklady a provozní náklady stavby. Usilujeme o inteligentní stavění, tedy domy, v nichž se člověk cítí dobře,“ říká Reiter. Při představování pasivního bytového domu v Drážďanech architekt neváhal rozmístit v sále tři kbelíky, které symbolizovaly spotřebu 25 litrů topného oleje na m2 ročně u běžné stavby oproti jedné PET lahvi u pasivního domu. U projektů pasivních mateřských školek v Heidenau a v Döbeln detailně informoval o možných systémech vytápění.

Martin Treberspurg je specialistou na solární architekturu, takže hovořil o známém komplexu pasivních domů SolarCity v Linci. V tomto městě najdeme další desítky dobrých příkladů novostaveb i opravených stávajících staveb v nízkoenergetickém standardu. V Rakousku je navíc často výstavba dotována městy a zároveň jsou pro kupující zajištěny výhodné půjčky na tento typ bydlení – jako tomu bylo např. u pasivního domu na Vorgartenstrasse ve Vídni. Treberspurg podobně upozornil na nutnost názorně obyvatele přesvědčovat o úsporách za topení (před vídeňskou novostavbu nechal vyskládat 175 a 15 sudů symbolizujících spotřebu topného oleje za rok u různých typů domů). Kromě bytových domů upoutaly také jeho projekty turistického klubu v Hochschwab nebo pavilonu pro olympijské hry 2010.

Manuál Architekti a Zelená úsporám uvedl jeho odborný garant Petr Všetečka. Členové redakční rady manuálu hovořili o jednotlivých kapitolách. V průběhu celého dne probíhala diskuse vedená architektem Daliborem Borákem.

O zateplování panelových domů, v nichž žije 31 % Čechů, promluvil specialista na nízkoenergetické stavby Aleš Brotánek. Panelový dům má dle jeho názoru největší potenciál stát se pasivním domem. Umožní to celistvá a správně provedená „obálka“ domu. A navíc by mohlo dojít i k zásadnímu posunu v estetickém vzhledu.

Manuál Architekti a Zelená úsporám by měl vyjít na konci října 2010. ČKA si uvědomuje, že chybí informace na straně klientů programu Zelená úsporám i na straně projektantů a připravovaným manuálem by měla být alespoň částečně tato mezera pokryta. Kromě příkladů kvalitních českých a zahraničních studií i realizací shrne také rizika, která jsou spojena s projektováním a výstavbou (hygienické závady, technické závady, problémy při změně zadavatele atd.). Nebudou chybět informace o provozování energetických systémů pro vytápění, chlazení, větrání, osvětlení a přípravu teplé vody.

Obsah manuálu se ale nevztahuje pouze k programu Zelená úsporám. Jelikož bude podrobně shrnovat opatření vedoucí k úsporám energií, měl by se stát užitečnou příručkou i v dalších letech, kdy bude hospodaření s energií a využití obnovitelných zdrojů stále palčivějším problémem. Ostatně o tom svědčí např. i současné znění Evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPDB), schválené 19. května 2010. Směrnice se snaží dosáhnout výrazné změny v přístupu k řešení novostaveb i budov již provozovaných. Podle ní musí vykazovat nové budovy ve všech státech EU od roku 2020 téměř nulovou spotřebu energie.

Markéta Pražanová, tisková mluvčí ČKA   (redakčně kráceno / HoBr)

Jak dostat stavitelskou kulturu a architektonickou kvalitu ke klientům programu Zelená úsporám   (plné znění, PDF)