Přehrada Slapy navždy umlčela Svatojánské proudy

První rozhodnutí o stavbě Slapské přehrady pochází již z roku 1933. Tehdy měla být jednou z tzv. štěchovických přehrad, ale realizace byla odložena. V roce 1949 byla stavba znovu schválena, došlo k vypracování nového projektu a ještě v témže roce začaly práce na odtokovém tunelu, příjezdových silnicích a na sídlišti. Koncem roku 1951 se začala budovat hráz v Třebenicích. V dubnu 1954 se přehrada začala naplňovat. V říjnu pak byla spuštěna první ze tří turbín slapské elektrárny. V témže roce byl také zahájen provoz lodní dopravy. Vodní dílo Slapy bylo dokončeno v roce 1955 a tvoří jeden ze stupňů vltavské kaskády. Jako nejvhodnější profil pro výstavbu hráze byl vybrán říční km 91,610 v úseku bývalých Svatojánských proudů.

Přehradním tělesem je přímá, betonová, tížná hráz založena na pevném skalním podloží. Koruna hráze má 4 přelivná pole. Na VD Slapy je umístěna elektrárna v patě přehradního tělesa. Plavební zařízení není na vodním díle Slapy dořešeno. Lodě do hmotnosti 2 t jsou přes vodní dílo přepravovány na speciálních podvozcích tažených traktorem.

Hlavním účelem vodního díla Slapy je zajištění akumulace vody pro:

• nalepšení průtoků
• odběry na elektrárnu
• potřeby plavby
• zajišťování minimálního průtoku pro vodárnu v Praze - Podolí
• odběr užitkové vody pro vodárenské účely v okrese Praha - západ

Vodní dílo je ojedinělé svým dispozičním uspořádáním. Všechny prostory vodní elektrárny, včetně rozvodny, jsou umístěny v tělese hráze přímo pod přelivnými poli. Řešení, které umožnilo vybudovat přehradu těchto parametrů v poměrně úzkém údolním profilu, s sebou bohužel, již od výstavby, nese jisté provozní potíže. Pokud je voda převáděna přes přelivy vodního díla, dochází k drobným průsakům vody jak dilatačními spárami přelivných polí, tak i samotnými betony přímo do prostor elektrárny.

mist

Přehrady v České republice >>