Přehlídka českého designu: sklo, bydlení i funkcionalismus

Jako součást komplexu výstav moderního designu nábytku, architektury a developmentu art & interior se pravidelně objevují také Přehlídky českého a zahraničního designu, které se připravují se ve spolupráci s Národní galerií v Praze, Sbírkou moderního a současného umění.

Přehlídka českého designu představí především výstavu s názvem České sklo neklidné doby 1945 – 1980, připravovanou ve spolupráci s pražským Uměleckoprůmyslovým muzeem a düsseldorfským muzeem Glasmuseum Hentrich. Výstava bude zahájena vernisáží dne 26. dubna 2007 v prvním patře východního křídla Veletržního paláce a zde, v prostorách Národní galerie, bude také otevřena do 26. srpna 2007.

Výstava, koncipovaná význačným znalcem českého skla dr. Helmutem Ricke, představí ucelený soubor moderního skla, sestavený především z děl českých výtvarníků, jejichž výběr byl omezen datem narození (do r. 1940). Výstava prezentuje řadu téměř neznámých prací průkopníků tvorby tzv. ateliérového skla. Výběr autorů akcentuje dvě generace výtvarníků – tři sta padesát exponátů je vybráno z tvorby známých autorů – z nejstarší generace uvádíme známá jména: Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, René Roubíček, Pavel Hlava, Vladimír Kopecký a Václav Cigler.

Exponáty zapůjčila řada významných sbírek – např. lichtenštejnská nadace Steinberg, düsseldorfské Glasmuseum Hentrich, liberecké Severočeské muzeum a sklářská muzea z Kamenického Šenova a Nového Boru. Unikátní autorské práce zapůjčili někteří výtvarníci, ale nejpočetnější výpůjčka byla vybrána ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Výstava České sklo 1945 – 1980 je putovní a doprovází ji obsáhlá publikace. Pod vedením Helmuta Ricke se na textech podílel tým odborníků z Německa, USA a České republiky. Mimo jiné přináší srovnání realizovaných skleněných objektů s původními kresebnými návrhy, které jsou v majetku muzea v Corningu. Právě tyto návrhy jsou zřejmě největším přínosem k poznání a pochopení zásadní role, kterou sehráli v novodobých dějinách uměleckého skla čeští výtvarníci. Z prací českých sklářů vycházely progresivní abstraktní proudy volného výtvarného umění, které zejména v 50. letech nebyly v tehdejším Československu oficiálně akceptovány. Realizace sklářů se staly médiem přenášejícím avantgardní tendence přes hranice politicky rozděleného světa.

Výstava České sklo 1945 – 1980 bude zajímavým přínosem pro laickou i odbornou veřejnost. Autorkou instalace je známá česká designérka Eva Eisler, působící v Čechách a v USA.

Druhou výstavou Přehlídky českého designu bude výstava architektury a názvem České bydlení – Domy, připravovaná ve spolupráci s Prostor o.p.s. a realizovaná podle stejnojmenné knihy, kterou společnost Prostor v letošním roce vydává. V respiriu prvního patra malé dvorany Veletržního paláce se představí 77 vybraných domácích realizací staveb posledních let. Autorkou a kurátorkou výstavy je Dagmar Vernerová.

V respiriu pátého patra malé dvorany Veletržního paláce bude k vidění třetí výstava zařazená do Přehlídky českého designu – výstava František Cubr a jeho žáci.

Architekt František Cubr (1911 – 1976) je jednou z nejvýznamnějších osobností české architektury 2. poloviny 20. století. I když svou profesní kariéru začal již ve druhé polovině 30. let, kdy založil ateliér spolu se Zdeňkem Pokorným a věnoval se především výstavnické, ale také grafické a další výtvarné činnosti. To, že byl dokonale poučeným funkcionalistou, dokládá především řada projektů pro tzv. Kotvu, soubor výstavních, prezentačních a školících center pro firmu Baťa. Právě výstavy se staly Cubrovým údělem, v nich dosáhl největších úspěchů a jimi nejvíce ovlivnil dění v české, resp. československé architektuře. V New Yorku, v Miláně, v Moskvě či v Bruselu, jím a jeho spolupracovníky navrhované výstavy přišly s novým pojetím prezentace, s užitím nejrůznějších druhů předmětů; i předměty těžkého průmyslu, stejně jako předměty spotřební v Cubrových expozicích vyprávěly poutavé příběhy, silně působily na city diváků, stávaly se součástí nejšíře pojaté výtvarné kultury.

Na EXPO´58 v Bruselu se k expozici přidalo i nové řešení celého pavilonu; po období historizujícího tzv. socialistického realismu se právě jím česká architektura vrátila do mezinárodního kontextu s jednoduchými formami, citlivým použitím nových materiálů a novým výtvarným konceptem. Po bruselské výstavě následovaly nejen reprezentační státní výstavy, ale také rekonstrukce a proměna na výstavní prostor Jiřského kláštera, či novostavba čs. velvyslanectví v Athénách. Od roku 1960 působil František Cubr na ČVUT, od roku 1968 byl vedoucím Školy architektury na AVU.

Mgr. Helga Hrabincová

art & interior 8   >>