Aktualizace konceptu dopravní telematiky v ČR

Podle aktuálních prognóz vývoje dopravy se očekává, že nákladní doprava na evropských silnicích poroste do roku 2020 dynamickým způsobem s tempy růstu 55 až 76 %, kdežto osobní poroste mírněji s tempy růstu od 25 do 35 % (zdroj DG TREN 2003). V roce 2004 zahynulo v EU15 50 000 lidí při 1,3 milionech nehod a celkové ztráty z dopravy jsou 2 % hrubého národního produktu. V nové EU25 jsou tyto poměry horší a v nových zemích je navíc zanedbaná dopravní infrastruktura (zdroj eSafety 2004).

Proč hledat řešení u dopravní telematiky?

Je prokázáno, že inovační cyklus u dopravní infrastruktury je 20 až 50 let. Cyklus začíná politickým rozhodnutím a zpracováním územních plánů, pokračují různé formy odsouhlasování (a odvolávání), přes stavební povolení až k vlastnímu dokončení díla. Inovační cyklus nových technologií v automobilech, které pomáhají řešit dopravní problémy (navigační systémy, asistenční systémy řidiče apod.) je 6 až 9 let. Tak dlouho trvá vývoj a testování prototypu, než je nasazen masově ve vozidlech. Ovšem jakýkoli systém dopravní telematiky (dále DT), ať se již jedná o sofistikovaný řídicí systém na dálnici nebo ve městě, lze dodat za 18 až 24 měsíců. Získává se zde tedy významný časový faktor. Stejně výhodně vychází i analýza přínosů a nákladů (CBA), kdy se s minimem nákladů získává maximální profit (zdroj VDI/VDE).

Základní podpůrné dokumenty

Základními dokumenty, ve kterých se dopravní telematiky považuje za silný nástroj pro udržení mobility je Dopravní politika (2005) a rozpracovaný plán GEPARDI (oba vydalo Ministerstvo dopravy). Kromě toho se díky působení v evropských a světových standardizačních komisích CEN a ISO daří zpracovávat detailní technické podmínky pomáhající konkrétním realizacím. Příkladem mohou být TP172 Dopravně-informační centra (vydání 2005). Profesionální platforma odborníků soustředěných ve Sdružení pro dopravní telematiku vydala v roce 2005 programový dokument, který podporuje realizaci DT a aktualizuje obecný koncept v konkrétních oblastech. Tento názor odborné veřejnosti je rozpracováním obecnějších dokumentů Ministerstva dopravy.

Realizace

Z praxe je možno uvést již několik úspěšných realizací. Jedná se například o výstupy adaptivního řízení světelných křižovatek na Praze 5, kde lze doložit, jaký pozitivní vliv na chování řidičů a tím i na bezpečnost má měření úsekové rychlosti nebo stav a výsledky dopravně informačního centra. Pilotní testování preference autobusů ukázalo na značné rezervy v řízení křižovatek. V neposlední řadě je nutné zmínit tunely (např. strahovský tunel nebo tunel Mrázovka), které patří k DT systémům a jejich úroveň je v naší republice na čelním místě v Evropě. Mezi nedostatky lze počítat stále malou informovanost a roztříštěnost názorů managerů rozhodujících o DT, což vede k tomu, že je stále dokola diskutována neúnosnost situace na některých dálnicích a silnicích, ale přesto se nehledají elegantní a rychlá řešení.