Dominantám Třebíče, bývalému zámku a klášteru, vytváří svou hmotovou strukturou i měřítkem malebný kontrast rozsáhlý soubor komorních měšťanských domů bývalého židovského ghetta.

Východní závěr baziliky představuje v našem prostředí naprosto ojedinělou, byť velmi pozdní a zmenšenou variantu velkolepých závěrů západoevropských románských bazilik. Charakteristické jsou zejména bohatě dekorované apsidy s arkádovými motivy tzv. trpasličích galerií či centrální kruhová okna s bohatou plastickou výzdobou.

Nový židovský hřbitov byl založen v 15. století na severním, od města odvráceném svahu vrchu Hrádek. Svou rozlohou (11.772 m², jedenáct tisíc hrobů, tři tisíce náhrobků s nejstarším z roku 1625) představuje jeden z největších v Čechách a na Moravě.

Pro ghetto významná Stará či Přední synagoga na Tichém náměstí byla v rámci dobových zvyklostí integrální a architektonickými prostředky nikterak nezdůrazňovanou součást sídlení struktury. Vznikla v letech 1639-1642 na místě původní dřevěné modlitebny, v roce 1880 byla neogoticky upravena, od roku 1954 slouží potřebám Československé církve husitské.