Vrchlabí

Vrchlabí je malebné horské město s téměř 13 000 obyvateli, rozkládající se v údolí horního toku Labe. Je ideálním východiskem do nejvyšších českých hor a právem nazýváno vstupní branou do Krkonoš. Návštěvníkům nabízí mnoho lyžařských, turistických i cykloturistických příležitostí a také řadu zajímavých historických památek. Za shlédnutí určitě stojí renesanční zámek ze 16. století, měšťanské štítové domy s podloubím, či augustiniánský klášter z počátku 18. století. V klášteře a ve třech historických domcích na náměstí Míru se dnes nachází expozice Krkonošského muzea s mnoha historickými a přírodovědnými sbírkami.

Mnoho příznivců si již získaly Pivní slavnosti konané na náměstí T. G. Masaryka vždy první srpnovou sobotu, Vrchlabské hudební léto - cyklus pravidelných nedělních koncertů vážné hudby v klášterním kostele, či únorový jazzový festival Jazzlabí v městském kinu.

Město Vrchlabí vychází vstříc také milovníkům sportu. Naleznou zde zimní stadion, squashové, tenisové či volejbalové kurty, atletický stadion, umělou horolezeckou stěnu či sportovní letiště. Směrem na Špindlerův Mlýn, v části zvané Herlíkovice, se nachází oblíbený lyžařský areál. Zdejší sedačkovou lanovku lze využít i v létě k pěším a cyklistickým výletům či jen k vyhlídce z kamenné rozhledny na hoře Žalý (1019 m n.m.). - Aktuální informace o pamětihodnostech i dění ve městě je možno získat v Městském informačním centru v budově historické radnice na náměstí.

Stručná historie města Vrchlabí

Ves Vrchlabí se poprvé objevuje v pramenech v roce 1359; zpočátku patřila vladykům Haškům z Vrchlabí. V držení vrchlabského panství se vystřídala celá řada šlechtických rodů. V roce 1533 ji získává korutanský šlechtic Kryštof z Gendorfu a Vrchlabí pak bylo povýšeno na město. Kryštof z Gendorfu zde vybudoval největší a nejpokročilejší železárnu v českých zemích.

V roce 1624 koupil vrchlabské panství císařský generalisimus Albrecht z Valdštejna, který využil vyspělé hutní výroby. Manufaktura na výrobu pušek zásobovala Valdštejnovu armádu a zaměstnávala velké množství řemeslníků. V roce 1635, po zavraždění Albrechta z Valdštejna, získává Vrchlabí hrabě Rudolf z Morzinů. Od druhé poloviny 17. století nabývalo v životě města stále více na významu zpracování lnu.

Do dějin města zasáhla v 18. století válka, kterou vedla Marie Terezie s pruským králem Friedrichem II. o Slezsko a dále pak nevolnické povstání, které vedl lánovský rychtář Antonín Lahr. V 19. století nahradila domácí přadláctví a tkalcovství průmyslová textilní výroba. Vrchlabí patřilo v druhé polovině 19. století mezi nejprůmyslovější střediska rakousko-uherské monarchie. Vedle textilního průmyslu se začínají prosazovat i nové obory - výroba automobilových karoserií (Petera) a kabelů (Löwit).

V roce 1938 bylo Vrchlabí mnichovskou dohodou připojeno k nacistickému Německu. Vítězství spojenců a vysídlení Němců v pohraničí v letech 1945-46 vyvolalo příliv nového českého obyvatelstva do Vrchlabí. Komunistický režim po únoru 1948 znemožnil na dlouhý čas rozvoj města. Po pádu totalitního režimu v roce 1989 dochází k rozkvětu města a Vrchlabí se stává skutečným centrem cestovního ruchu ve střední části Krkonoš.

Regenerace a proměny Vrchlabí v současnosti

Město se neustále věnuje opravám památek. S významnou finanční pomocí partnerského města Baunatal (SRN) byla opravena střecha a fasáda zámku, dále se uskutečnily opravy klášterního kostela, historické radnice a dalších budov v památkové zóně města, jakož i morového sloupu a dalších sousoší.

Jedním z veřejností nejvíce oceněných počinů bylo znovuzavěšení tří zvonů do věže kostela sv. Vavřince v roce 2002. Zvony byly v roce 1942 zrekvírovány nacistickou správou, takže se ve městě rozezněly přesně po šedesáti letech. Největším úspěchem bylo to, že veškeré náklady, které přesáhly částku 1 milionu korun, byly pokryty ze sbírky občanů a několika významných dárců. Díky občanskému sdružení Zdravé Krkonoše, jehož programem je mimo jiné obnova drobných památek v krajině, povstaly ze zarůstajících sutin čtyři krásně opravené kapličky. V současné době se obnovuje promenádní cesta u Labe, která spojí kapličku sv. Anny, starou kovárnu a zvoničku v Hořením Vrchlabí a kapličku na Stavidlovém vrchu. Připravuje se i cyklostezka po obnovených kapličkách ve Vrchlabí i blízkém okolí.

V nedávné době město Vrchlabí uskutečnilo některé projekty, které pomáhají měnit tvář města. Podařilo se najít investora na dokončení rozestavěného hotelu Kapitál, který byl několik let betonovým torzem v centru města. Nyní se zde nachází moderní hotel, obchodní centrum a další služby.

Podařilo se dokončit dlouho plánovanou akci přeložky silnice v blízkosti závodu Škoda Auto, která podstatně zvýšila bezpečnost hlavně pro cyklisty a chodce a významně upravila pozemky v průmyslové zóně, aby je bylo možno lépe využít pro další rozvoj. K dalšímu zvýšení bezpečnosti dopravy ve městě přispělo vybudování kruhového objezdu na křížení silnice první třídy Liberec - Trutnov se silnicí Praha - Špindlerův Mlýn.

Lokalita, která se během posledních dvou let zcela zásadně změnila, je za mostem při hlavní silnici na Trutnov. Starou tovární budovu nahradil supermarket s parkovištěm, v místě bývalých uhelných skladů, které před několika lety vyhořely, vyrostla benzinová pumpa. Autobusové nádraží, které sloužilo několik let bez dokončení, bylo částečně přemístěno, zmodernizováno a dokončeno i včetně parkovacích ploch. Na jeho místě vyrostl druhý supermarket a dopravní situací v lokalitě vyřešil kruhový objezd. Dílo v hodnotě více než 60 milionů korun bylo vybudováno soukromými investory bez finanční spoluúčasti města.

Vrchlabí vždy bylo i městem sportu. Proto bylo významnou akcí zastřešení zimního stadionu a rekonstrukce zastaralého chlazení. Vznikl tak moderní stánek pro veřejnost, který by měl fungovat v dlouhodobém horizontu. Veřejnosti a hlavně žákům škol ve městě a okolí slouží i sportovní stadion s umělým povrchem, kde je kurt na volejbal, basketbal, tenis a malou kopanou a 200 m běžecký ovál. Ve Vrchlabí-Herlíkovicích se neustále zvelebuje lyžařský areál s lanovkou a několika vleky.

Velký důraz se nyní klade na bytovou výstavbu. V roce 2005 byla dokončena první stovka bytových jednotek, pořízených v celkové hodnotě 135 milionů korun. Prostředky byly složeny ze Státního fondu rozvoje bydlení a podílů družstevníků. Město zajistilo infrastrukturu v ceně pěti milionů korun. Ceny bytů díky tomu vyšly velmi zajímavě.

Vybudováním posledního úseku kanalizace v horní část Vrchlabí-Herlíkovice v délce 800 metrů došlo k propojení páteřní větve kanalizace s čističkou odpadních vod v Podhůří. Spolu s intenzifikací čističky, která probíhá v letošním roce, tak bude město schopné plnit přísnější normy EU na odbourávání odpadních látek. Tím se uzavře etapa, která byla zahájena v roce 1993.

Více o regionu najdete v publikaci Regenerace prostoru - Proměny - Královéhradecký kraj