Imaginární pouť po obnovených památkách

Oblast východních Čech, které tvoří správní území Královéhradeckého kraje, je jedním z nejzajímavějších a nejbohatších regionů z hlediska památkové péče i turistiky. Dle suchých statistických údajů se zde nachází 51 národních kulturních památek, městských a vesnických památkových rezervací a zón. Počet samostatně památkově chráněných domů, kostelů, kaplí, zámků, hradů, soch apod. se blíží k šesti tisícům. Jejich řádná údržba, obnova a restaurování je vskutku náročná práce, nejen z hlediska finančního, ale i odborného a správního. Dali jsme si proto za úkol představit především památky, jež se v posledních letech podařilo vzájemným úsilím uvést do stavu, kde jim již nehrozí postupná degradace nebo přímo fyzický zánik, ale mají naději do budoucna, že zůstanou nedílnou součástí našeho národního kulturního dědictví.

Naše pouť, jak jinak, začíná v centru kraje - v Hradci Králové. Je to těžiště daného území nejen z pohledu správního, ale i historického a kulturního. Podoba jeho historického jádra, ale i městských částí, kde proběhly urbanistické úpravy a výstavba nových objektů v první polovině minulého století, se v minulých letech změnila způsobem, který lze rychlostí a dokonalostí přirovnat k provedení akce "kulový blesk". Příkladná obnova památkově chráněných objektů i domů v městské památkové zóně dokládá skutečnost, že historická města mají nejen své dějiny, ale především budoucnost, jak lze doložit i v případě blízkých Pardubic nebo Litomyšle. V Hradci Králové nelze opominout na Velkém náměstí Nové Adalbertinum, jež tvoří s kostelem Panny Marie jednu z významných stavebních dominant daného prostoru. Budovu ve druhé polovině 17. století a počátkem 18. století stavěli jezuité jako kolej pro své studenty. Po dočasném zrušení jezuitského řádu převzalo objekt do užívání vojsko. V první polovině devadesátých let minulého století se komplex budov navrátil římskokatolické církvi, která ho dokázala za finančního přispění církve, farníků, zahraničních dárců a státu obnovit jako centrum pro pastorační činnost, pořádání kulturních akcí s možností ubytování a stravování.

Směrem k Labi nalezneme na Eliščině nábřeží monumentální budovu, kde sídlí Muzeum východních Čech. Byla postavena dle návrhu významného architekta Jana Kotěry v letech 1909-12. Budova, která prošla v letech 1999-2002 zásadní vnitřní rekonstrukcí, byla v roce 1995 prohlášena národní kulturní památkou.

Při cestě na sever - k Orlickým horám - projedeme Třebechovicemi pod Orebem, kde v rohu náměstí je muzeum, které ochraňuje národní kulturní památku - Třebechovický betlém, který vyřezal a rozpohyboval pan Probošt v první polovině minulého století.

Přibližně patnáct kilometrů od Třebechovic se nachází u silnice zámek v Častolovicích. Na základech původní vodní tvrze ze 13. století vyrostl renesanční objekt, několikráte přestavovaný, zasazený do prostředí anglického parku. Staronová zámecká paní Diana Phipps Sternbergová se o celý areál vzorně stará a zámek žije rušným provozem. Vedle možnosti návštěvy expozice, kde musíme připomenout rytířský sál s galerií obrazů českých panovníků, jež pocházejí ze 17. a 18. století, se zde pořádají koncerty, výstavy, recepce a svatby.

Než vstoupíme do Náchodského regionu, nemůžeme opomenout město Rychnov nad Kněžnou s jeho barokně upraveným zámkem podle plánů slavného stavitele J. B. Santiniho a blízký Potštejn, kde je nově obnovený rokokový zámek v péči soukromníků a zbytky hradu, které poničil pověstný hledač pokladů hrabě Chammare, proslulý z knihy A. Jiráska Poklad.

Podél hřebene Orlických hor, přes Nové Město nad Metují, kde se nachází renesanční zámek, který pro rodinu Bartoňů přestavěl v první polovině minulého století architekt Dušan Jurkovič, se dostáváme do města, které spisovatel Josef Škvorecký ve svých knihách nazývá Kostelcem - do hraničářského města Náchoda. Nad městem se pyšně tyčí šlechtické renesanční sídlo, původně gotický hrad, italského rodu Piccolomini, kde lze shlédnout expozici s původními sbírkami, mezi nimiž je nutno uvést především kolekci vlámských nástěnných koberců z první poloviny 17. století.

Další příklad je ukázkou, jak by se mělo přistupovat k tzv. opuštěným a nevyužitým sakrálním stavbám v pohraničních územích kraje. Renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově byl postaven asi v letech 1603-8 italským stavitelem C. Valmadim na místě původního dřevěného kostela z roku 1572. O stavbu prvního i nového kostela se zasloužili věřící luteránského vyznání, kteří však v důsledku politických změn po bitvě na Bílé hoře v roce 1622 odešli do sousedního Slezska.

Krajina Českého ráje. Tak pojmenovali naši předkové v druhé polovině devatenáctého století zemi, jejíž vstupní bránou je město Jičín. Intenzivní rozvoj turistického ruchu v chráněné krajinné oblasti Český ráj podnítil obnovu řady kulturních památek sakrální, městské, lidové i drobné lidové architektury. Turisty nejvyhledávanější jičínská kulturní památka - Valdická brána, renesanční stavba s ochozem v posledním patře a novogotickým zastřešením, byla po dlouhé době odborně staticky zajištěna, byl sanován venkovní plášť kamenného zdiva stavby a opraven interiér.

Při návratu zpět do města Hradec Králové nelze opominout národní kulturní památku - zámek Hrádek u Nechanic. Toto sídlo, které si nechali vybudovat Harrachové v první polovině 19. století podle představ anglických stavitelů a dle svého názoru, jak by měl vypadat v době romantické gotiky důstojný příbytek odpovídající jejich majetku a postavení, je někdy nazýván malou Hlubokou. Obdivuhodné jsou vystavené sbírky, svezené z celé Evropy a částečně i Asie. Jedná se nejen o obrazy, nábytek, zbraně, keramiku a další interiérové doplňky, ale i o vybavení celých místností, jejich obložení, podlahy, kožených tapet apod. Umění starých řemeslnických mistrů doplňují velice kvalitní dobové výrobky místních českých výrobců.

Byla to náročná pouť po Královéhradeckém kraji, s mnoha zastaveními, ale také s mnoha opomenutími. Jen zlomek památek byl představen, ale snad i ten přiblíží jejich problematiku a podpoří zájem po jejich dalším poznání.

 

[ukázka - redakčně kráceno]

Více o regionu najdete v publikaci Regenerace prostoru - Proměny - Královéhradecký kraj