Jaroměř a Josefov

Jaroměř

Město ležící nedaleko od zemských hranic na polské cestě obdrželo jméno po přemyslovském knížeti Jaromírovi a roku 1126 vstoupila do dějin prvním kronikářským zápisem. Královské město Jaroměř vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena městská práva a zároveň od této doby patřila k věnným městům českých královen. Měšťané byli přímými poddanými krále, respektive královny. Novodobý rozvoj Jaroměře je spjat s příchodem železnice v roce 1857 a vznikem textilního a kožedělného průmyslu.

Nejvýznamnější památkou Jaroměře a zároveň jednou z šesti nejvýznamnějších gotických památek na našem území je gotický chrám sv. Mikuláše. Byl založen počátkem 14. století (byl součástí městského opevnění) a dostavěn v druhé polovině 15. století. Je významným dílem pozdní, tzv. jagellonské gotiky. Dnešní podobu získal začátkem 20. století. K jeho zajímavostem patří barokní oltář od Martina Krupky (výborného sochaře a řezbáře 18. století) a krypta s mumiemi jaroměřských měšťanů. Ke kostelu přiléhá zvonice s bránou, kterou ve středověku procházela tzv. polská cesta, kudy táhly kupecké výpravy.

Historickému náměstí s podloubím dominuje téměř šestnáct metrů vysoký pískovcový Mariánský sloup z let 1723 až 1727, dílo proslulého mistra českého baroka Matyáše Bernarda Brauna. Sloup vyniká bohatou sochařskou výzdobou, jejíž originální díla byla v 90. letech 20. století nahrazena věrnými kopiemi. Vynikajícím dílem téhož mistra je pomník Plačící žena (1730), náhrobek umělcovy tchyně A. Miseliusové. Představuje manželku sochaře M. B. Brauna, jak truchlí na hrobě své matky. Braunova plastika je považována za jedno z nejkrásnějších děl českého baroka.

Jaroměř se pyšní výstavnými veřejnými budovami - zejména školami, postavenými na přelomu 19. a 20. století. Krásnou secesní stavbou je budova Městského divadla (Fügnerova sokolovna), postavená v letech 1901 až 1903 podle projektu J. Podhajského. K předním památkám moderní české architektury, na niž se jezdí dívat architekti z celé Evropy, patří Wenkeův obchodní dům postavený v roce 1911 podle návrhu Josefa Gočára. Tehdy ještě neznámý Gočár zde vytvořil umělecké dílo, stojící na počátku slavné éry české kubistické architektury. Gočárovu stavbu proslavil poprvé v Evropě použitý princip zavěšeného průčelí. Dnes zde sídlí městské muzeum a galerie jaroměřských rodáků, sochaře a medailéra Otakara Španiela, malíře Josefa Šímy a sochaře Josefa Wagnera.

Josefov

Od roku 1948 je součástí Jaroměře městská památková rezervace Josefov, pevnostní město založené císařem Josefem II. Podle plánů francouzského inženýra Duhamel de Querlonde vyrostla v letech 1780 až 1787 nad soutokem řek Labe a Metuje pevnost, která je vrcholným dílem evropského fortifikačního stavitelství. Zbrojnici, nemocnici, velitelství, kasárna a jiné vojenské budovy doplnily v následujících letech civilní domy stavěné dle přísného regulačního plánu. Město sevřené uvnitř mohutných hradeb tak získalo neopakovatelný vzhled a charakter.

Dominantou náměstí je empírový kostel z let 1805 až 1811. Turistickým magnetem jsou bezesporu podzemní chodby, které byly významnou součástí obranného systému pevnosti. Tajuplnost a romantiku unikátního labyrintu chodeb umocňuje osvětlení voskovými svícemi. V kasematech Bastionu č.1 je zřízeno lapidárium soch M. B. Brauna. Muzejní expozice zahrnující historii obou měst je umístěna v budově bývalé Nové radnice v sousedství josefovského kostela. Promenády kolem Josefova, park a vojenský hřbitov s pozoruhodným pomníkem od ruského sochaře N. A. Suškina z roku 1916, který je věnován ruským zajatcům z 1. světové války, jsou dalšími místy vhodnými pro volný čas a odpočinek.

[ukázka - redakčně kráceno]

Více o regionu najdete v publikaci Regenerace prostoru - Proměny - Královéhradecký kraj