Zámek Valeč

Areál zámku Valeč, stojící na okraji Doupovských vrchů a kraje, měl pohnuté osudy. Na pozůstatcích gotického hradu byl v 16. století postaven renesanční zámek, jehož podoba se zcela ztratila v rozsáhlé barokní přestavbě, která v zámecké budově ovšem nepřesáhla půdorys hradu. Zato v okolí se soustředila na výstavbu monumentální zahrady s množstvím staveb a kašen, nechyběly i podivuhodné kaskády, a zejména veliké množství soch a sousoší z kamene i z terakoty, z dílny největšího barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Tím ovšem sláva na dlouho končí, protože panství vyčerpané velkorysou výstavbou je prodáno a přechází od majitele k majiteli. Na konci 19. století dostal zámek novobarokní podobu a park krajinářský výraz s umístěním zbytku sochařské barokní výzdoby. Po II. světové válce byl užíván ke školním a ubytovacím účelům do roku 1976, kdy úplně vyhořel.

Jeho obnova se zdála beznadějná, dílčí opravy nepřinesly žádaný výsledek. Byl nabízen k prodeji i předání, ale ani ČNB si na jeho opravu netroufla. Bylo zcela vážně uvažováno o řízené demolici objektu, když se část sama zřítila. Když byl za působení ministra kultury Pavla Tigrida vyhlášen Program záchrany architektonického kulturního dědictví, přihlásil se Státní památkový ústav v Plzni se značným sebevědomím a rizikem do tohoto programu a získal sumu rozhodující pro statické zabezpečení a pro obnovu střechy na zámku. Úspěšná realizace tohoto základního záchranného úkolu otevřela cestu k postupné obnově fasád, všech sítí a dnes je již připravován interiér k rekonstrukci omítek a štukové výzdoby a připravuje se zpřístupnění zámku veřejnosti. Záchrana tohoto objektu je považována téměř za zázrak a je takto prezentována i v zahraničí.