Horní Slavkov

Regenerace městské památkové zóny

Město Horní Slavkov leží uprostřed lázeňského trojúhelníku mezi městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně v severní polovině Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Toto území je přírodně i historicky významné svými bohatými surovinovými zdroji (cín, wolfram, stříbro, měď, zinek, olovo, uran, živce, rašelina, stavební kámen, polodrahokamy, aj.), zdroji minerálních vod a rozsáhlými lesními porosty, které jsou nevýznamnějším přírodním fenoménem ovlivňujícím funkci a význam širdokého okolí západočeských lázní.

Počátkem 13. století vznikla nedaleko starší havířské osady nová hornická kolonie. Z ní se vyvinulo po přílivu horníků ze Saska okolo roku 1335 městečko. Název nese po svém zakladateli Slávkovi z Rýzmburka. Přívlastek "horní" značí hornický a symbolizuje původ vzniku nového osídlení. Městská práva a výsady rozšířili noví majitelé, páni z Plavna. Za vlády mocného rodu Pluhů z Rabštejna v letech 1494 - 1547 se již Horní Slavkov řadí k slavným a významným hornickým městům díky nebývalému rozvoji těžby především cínových, ale v počátcích i stříbrných rud. Počátkem 16. století dochází k rozsáhlé výstavbě, vyvolané velkým přílivem obyvatelstva. Za pluhovské držby mělo město 4000 obyvatel a významem se rovnalo Kutné Hoře či Jáchymovu. Roční těžba činila až do konce 16. stol. kolem 10 000 centýřů cínu (okolo 500 tun), hlavně na ložisku Huberův peň. Od roku 1547 bylo povýšeno na královské horní město. Počátkem 17. století nastává trvalý úpadek těžby. Roku 1618 je městu konfiskován majetek, ale po přestupu měšťanů ke katolictví v roce 1627 byly tresty zmírněny. K přechodnému oživení těžby dochází počátkem 18. století, ale v roce 1772 je zrušen vrchní horní úřad.

Ve Slavkovském lese vznikají první manufaktury a továrny, začíná se zde vyrábět první český porcelán. Porcelánka v Horním Slavkově byla založena v roce 1792; svého největšího rozvoje dosáhla v 19. století a velmi proslavila město u nás i ve světě.

Horní Slavkov vynikal jako centrum vzdělanosti a kultury; ve středověku zde existovala i latinská škola. Z města pochází řada slavných osobností a mnozí další zde v průběhu let působili.

Odkazem bohatství města z doby rozkvětu cínového hornictví byla také jeho architektura. Až do poloviny 20. století se zde zachoval zcela ojedinělý ráz ryze renesančního města, prakticky nedotčeného vlivy pozdějších architektonických stylů. Historická městská architektura je však dnes v žalostném stavu a převážná část jí již, paradoxně však až v relativně nedávné době, nenávratně zmizela. Horní Slavkov po 2. světové válce, především pak v šedesátých letech 20. století, postupně přichází o jednu renesanční budovu za druhou. Při budování nového sídliště za uranové éry zdejšího hornictví byla zcela zanedbána velmi cenná historická zástavba, což vedlo k její postupné likvidaci a následně dokonce až ke zrušení statutu městské památkové rezervace. Celá devastace starého města byla završena zbořením renesanční radnice v roce 1977. Do dnešních dnů se tak zachovaly jen některé ojedinělé významné stavby, soustředěné především v oblasti náměstí Republiky a Pluhovy ulice, která je vyhlášena chráněnou památkovou zónou. Hornímu Slavkovu byl občas připisován přívlastek město portálů. Všechny historické budovy ve městě měly nádherné, unikátní, pozdně gotické až renesanční kamenné portály. Ty dokumentovaly bohatství města a některé se nám zachovaly až do dnešních dnů.

Pluhova ulice s nejbližším okolím doznala v posledním období největších změn ve smyslu obnovy její historické podoby včetně dokončení projektů a plánů na další postup prací. Postupně jsou rekonstruovány jednotlivé zachované historické objekty. Dlouhodobě probíhají záchranné práce na domě č.p. 497, což je tzv. Pluhův dům z let 1510 - 1512. Jedná se o jeden z nejcennějších renesančních objektů v západních Čechách. Objekt má provedeny základní zajišťovací statické práce a opravený vnější plášť. Uvnitř budou ještě po určitou dobu probíhat rekonstrukční a restaurátorské práce.

V roce 2001 byla dokončena rekonstrukce objektu č.p. 211. Tento renesanční dům se zachovanou černou kuchyní poskytl útočiště obnovenému muzeu. Ve zdejší stálé expozici jsou prezentovány hlavní historické mezníky a významné obory lidské činnosti, které výrazně ovlivnily dějiny města. Hlavními částmi expozice jsou hornictví, mineralogie, cínařství a výroba porcelánu. Smutnou, ale velmi podstatnou kapitolou v dějinách města, je jeho stavební vývoj od významného a výstavného horního renesančního města až po rozsáhlou devastaci architektonických památek v 50. letech 20. století, která vedla až ke zcela ojedinělé likvidaci městské památkové rezervace. - Součástí expozice muzea je též unikátní měšťanská černá kuchyně v přízemí domu. Probíhají krátkodobé výstavy a kulturní akce, které doplňují stálou expozici a mají zajistit obnovení kulturního života ve staré historické části města.

Další objekty v Pluhově ulici získaly rovněž nový vzhled. Pluhova ulice byla v roce 2002 nově vydlážděna a získala stylové historizující osvětlení. Celkový ráz umocňuje upravené koryto Dlouhé stoky. Na jednom konci je prostor rámován zdařile opraveným objektem starého rudného mlýna, tzv. Seidelhausu. Na dolní části ulice v návaznosti na bývalé Školní náměstí pak rekonstruovaným pozdně gotickým domem č.p. 214, ve kterém sídlí Základní umělecká škola.

Významné jsou plány na další úpravy v centru města i v jeho blízkém okolí, které vycházejí z přírodně historických předpokladů zájmového území. Některé aktivity města jsou koordinovány v rámci připravovaného Česko-bavorského geoparku s Krajským úřadem v Karlových Varech, Nadací Georgia Agricoly, region Slavkovský les a Krajským muzeem Sokolov. Základním prvkem je zajištění přístupu do města úpravou průjezdu starého náměstí, jehož cílem je ulehčení provozu okolo kostela Sv. Anny. Dále jde o napojení na cyklotrasy v údolí řeky Ohře a přivedení tohoto typu turistické veřejnosti do města. Jako nejvýhodnější řešení se jeví využití tělesa dnes značně chátrající neprovozované železniční trati Loket - Horní Slavkov - Krásný jez, ze které by bylo možné vytvořit velmi atraktivní cyklostezku. Současně by tím bylo možné zachránit unikátní stavby, které jsou součástí této více než 100 let staré technické památky a které postupně likviduje bující vegetace na drážním svršku.

Jádrem plánovaných úprav regenerace ve starém městě je prostor mezi Pluhovou ulicí a hřbitovem. Zde je připravován projekt parkových úprav, které by zajistily propojení Pluhovy ulice s muzeem, připravovanou podzemní expozicí v bývalých pivovarských sklepích, hřbitovem, kostelem Sv. Jiří a expozicemi v budově děkanství. Mělo by se jednat o přírodní park s upravenými stezkami, jejichž součástí by byla i exteriérová expozice hornin Slavkovského lesa. V Pluhově ulici dnes chybí dokončení rohového objektu, kde je plánovaná policejní služebna. Práce by snad měly být zahájeny v průběhu roku 2005. Zatímco objekt muzea je prakticky hotov, na dokončení čeká především z ekonomických důvodů tzv. Pluhův dům, který je s ním provozně propojen. Na patě svahu v prostoru bývalé benzínové pumpy bude otevřen vstup do pivovarských sklepů, kde budou umístěny podzemní expozice muzea a zpřístupněna i unikátní středověká část tohoto původně důlního systému podzemních chodeb. Součástí prací je obnova budovy děkanství s centrální expozicí Česko-bavorského geoparku a informačním centrem nezbytným pro jeho provoz v celém Karlovarském kraji. Současně probíhají práce na zpřístupnění věže kostela pro veřejnost, které by měly být hotové do konce roku 2005. Návštěvník, ale i obyvatel města by tak měl řadu příležitostí pro trávení volného času, vzdělání a zábavu.

V oblasti sídliště bude pravděpodobně největším zásahem v nejbližším období oprava a revitalizace bývalého hotelu Tatra - vybudovaném v 50tých letech 20. století ve stylu socialistického realismu na provozní objekt městského úřadu. Tím bude navrácen důstojný charakter celému unikátnímu architektonickému celku náměstí.

V podobném duchu jsou vedeny všechny další kroky při obnově a výstavbě města na přelomu 20. a 21. století. Dle možností je zajišťována nová bytová výstavba, která zahrnuje i dům s pečovatelskou službou, ale nezapomíná se ani na rekonstrukce inženýrských sítí, přístupových cest, úpravu parkové zeleně či příměstský rekreační areál. Tyto kroky k nové podobě města, ať jsou více či méně významné, by však v budoucnu z historického pohledu zřejmě samy o sobě neobstály. Proto jsou stále prováděny rovněž práce k záchraně toho, co ve městě zbylo po našich předcích. Tyto poslední pozůstatky a připomínky dějinného významu města musí být zachovány budoucím generací, ať se již mění tvář dnešního Horního Slavkova v příštích letech jakkoliv.

Ing. Pavel Beran
Krajské muzeum Sokolov